Blog
Většina dosud vydaných knížek o historii Karlových Varů líčí naše město jako jeden velký salon Evropy, mezi jehož architekturou „sletu dortů“ korzují velké osobnosti politiky, umění a byznysu. Jakoby existovala jen lázeňská a obchodní čtvrť. Je faktem, že naše město nemělo nikdy centrální náměstí ani hlavní třídu. Střed býval původně u Vřídla, pak na Tržišti, u Hlavní pošty a na Becherplatzu. Radnice se jedenáctkrát stěhovala! Historie města se ale odehrávala také na předměstí, jako byly Rybáře, Sedlec, Dvory a Stará Role. K patnácti městským částem patřily a patří vedle lázeňské čtvrti ještě Drahovice, Doubí, Bohatice, Tuhnice, Hůrky, Olšová Vrata, Tašovice, Počerny, Rosnice i odlehlé Cihelny. Kniha popisuje historii všech předměstí. Není tak oslnivá jako historie lázní, ale patří k městu. Hledal jsem v archivu, ale podobné shrnutí historie všech městských částí Karlových Varů jsem neobjevil. Naštěstí v každé čtvrti se našel alespoň jeden sběratel historie, který si doma sepisuje pro potěšení kroniku a sbírá střípky z historie. Bez jejich pomoci by se Karlovarská předměstí obtížně psala. Byli to Antonín Foglar (Stará Role, Počerny, Čankov, Rosnice, Dvory a Bohatice), Libor Huml (Rybáře), Alois Kůrka (Sedlec), Mgr. Eva Hanyková (Drahovice a Cihelny), Mgr. Jiří Klsák (Tašovice, Doubí), Jindřich Nový (Tuhnice), Marcela Klingorová (Dostihové závodiště Dvory) a Jakub Jiruška (Olšová Vrata). Kniha je věnována především těm, kteří se cítí být Karlovaráky z předměstí.
